Již několikrát jsme v diskuzích Projektového Undergroundu uvažovali o tom, jestli má být projektovému manažerovi „shůry dáno“, nebo jestli tuto roli může zastávat kdokoliv. Kdo by měl zájem do tohoto dilematu nahlédnout hlouběji, tomu doporučuji článek v červnovém čísle Project Management Journal (který jako člen PMI dostáváte) na straně 78. Článek nazvaný MBTI Personality Types of Project Managers and Their Success: A Field Survey prezentuje výsledky průzkumu osobnosti manažerů projektu a jejich porovnání s „běžnou“ populací. A rozdíly tam jsou!

Už jsem řekl viagra zřejmě nemyslel dost lidí, přišli 50mg což je dvakrát více než standardní. Dokonce i tato částka nestačila a mnohé jiné karty byly provedeny.

 

To, že manažeři projektu jsou víc extroverti než odpovídá průměru asi nikoho nepřekvapí, protože to je dáno potřebou komunikace, která je v projektovém řízení klíčovým faktorem. Tím ale rozdíly nekončí. Pro jejich pochopení ale nejdříve popišme metodiku MBTI, kterou použili autoři pro popis osobnosti. Myers-Briggs Indikátor (MBTI) je jeden z nejuznávanějších indikátorů osobnostních stylů. Tato typologie dává možnost poznat, jaký způsob člověk upřednostňuje při přijímání a třídění informací, jak se rozhoduje a kde nabírá sílu. MBTI nehodnotí schopnosti, inteligenci či mentální zdraví. Výsledky MBTI nás dělí na 16 preferenčních typů na 4 preferenčních osách, které nabízí ucelený přehled silných a slabých stránek, tendence chování v týmech, ve vedoucí či podřízené pozici, pravděpodobné konfliktní vzorce chování a v neposlední řadě tendence v osobním i pracovním vývoji člověka. Tato typologie vznikla před 2. světovou válkou v USA jako kombinace interpretace Jungových psychologických typů a téměř třicetiletého empirického pozorování. Posloužila tisícům uchazečů o pracovní zařazení i personalistů ujasnit si, jaký typ práce by byl nejvhodnější a byla vždy primárně používána v pracovním prostředí, protože zprostředkovává srozumitelnou a praktickou interpretaci Jungovy teorie osobnosti.

Test udává kombinaci čtyř různých dvojic písmen, které umožňují vytvořit šestnáct různých typů osobnosti. Dvojice znamenají:

 

  • Extrovert (E) x Introvert (I)
  • Smysly (S) x Intuice (N)
  • Převaha myšlení (T) x Převaha vcítění (F)
  • Vnímání (P) x Usuzování (J)

Popis jednotlivých typů osobnosti je dle wikipedie následující:

Vnímání okolního prostředí

  • Extraverze (E) — Extroverti intenzivně vnímají okolí a jsou zaměřeni na kontakt s lidmi a realitou, rádi mluví a vyjadřují své pocity.

  • Introverze (I) — Introverti se dokáží soustředit na maličkosti a hlavně na myšlenky a pocity. Nevyhledávají tolik kontakt s okolím, který jim někdy může být i nepříjemný a raději poslouchají než aby se zapojili do konverzace. Raději dříve promyslí, co řeknou, než aby ze sebe chrlili nesourodé informace.

Získávání informací

  • Smysly (S, Sensing) — Smysly upřednostňují fakta a současnou situaci. Jsou více spřaženi se skutečností, raději věci používají, než aby se zabývali tím, proč a jak fungují.

  • Intuice (N, iNtuition) — Intuice upřednostňuje myšlenky, teorie a fantazii. Intuitivové rádi dělají věci pokaždé jinak, zkoumá, co se proč a jak děje, a jak by se to dalo dělat lépe. Spíše než praxe a to, co je, je přitahuje budoucnost a různé abstraktní teorie.

Zpracování informací

  • Myšlení (T, Thinking) — Lépe pracují s daty a čísly než s pocity a lidmi, bývají neústupní a neohleduplní. Myšlení vede k lepšímu řešením problémů a zakládá se na číslech, faktech a logice — pravdivý - nepravdivý, jestliže - pak.

  • Vcítění (F, Feeling) — Cítění rozhoduje podle pocitu z věci — “více nebo méně, lepší - horší”. Citově založení lidé dávají přednost dohodám, často jsou empatičtí a rádi dělají lidem radost.

Životní styl

  • Usuzování (J, Judging) — Lidé s dominantním usuzováním inklinují k postupným řešením a snaží se rychle věci dokončit. Rádi si před výletem naplánují, které památky navštíví a předem si rezervují hotel.

  • Vnímání (P, Perceiving) — Lidé vnímající spoléhají na subjektivní mínění a nechávají si všechny možnosti otevřené. Nejlépe se jim daří pod tlakem, v časové tísni, když už je poslední možnost něco udělat. Pokud usuzující výlet dobře promysleli, vnímající jsou přesným opakem. Ráno se probudí, usmyslí si, že si udělají výlet a všechno začnou řešit teprve, až k tomu nastane potřeba.

Na základě těchto typů vzniká 16 osobnostních typů:

  • ISTJ — Správce, voják
  • ISTP — Řemeslník

  • ISFJ — Ochránce, typická sekretářka

  • ISFP — Skladatel

  • INFJ — Umělec

  • INFP — Snílek

  • INTJ — Analytik

  • INTP — Vědec, fotograf

  • ESTP — Dobyvatel

  • ESTJ — Soudce, kontrolor

  • ESFP — Bavič

  • ESFJ — Pečovatel, zdravotní sestra

  • ENFP — Politik, reportér

  • ENFJ — Učitel

  • ENTJ — Strůjce, vůdce, vyšší management

  • ENTP — Podnikatel, obhájce, vizionář

Nejběžnějším typem v populaci jsou ISFJ (ochránce) a ESFJ (pečovatel). Naopak v průzkumu se ukázalo, že nejběžnějším typem mezi projektovými manažery je ESTJ (soudce, kontrolor) následovaný ENTJ (vůdce) a ENTP (podnikatel, vizionář). Percentuální rozdíly jsou největší v rovině NT (racionálové — jim je vlastní touha všechno poznat a pochopit jejich myšlení je abstraktní a počítá s tím, co by se mohlo stát. NT jsou objektivní a pracovití, jejich hojné zastoupení je mezi vědci a ve vysokých manažerských pozicích. Obdivují myšlenky, jednoduchost použití a vysokou funkcionalitu. Proto vysoce převažují v prostředí projektových manažerů). Naopak výrazně méně než v populaci najdeme v PM zástupců roviny SF (Hráči/řemeslníci — ti žijí především tím, co je právě teď; to co bude je teď nemusí zajímat. Rychle se přizpůsobují novým prostředím a situacím a stejně rychle se učí novým dovednostem. Na všechno si chtějí sáhnout a stává se, že jsou impulzivní a dělají věci dřív, než se nad nimi zamyslí. Jsou velmi zruční a mívají velké umělecké nadání.).

Je tedy zřejmé, že profese projektového manažera přitahuje určité typy osobností a na otázku, kladenou v diskuzích Projektového Undergroundu můžeme odpovědět ANO, manažeři projektů jsou typově trochu odlišní od běžné populace, tedy nějaké vrozené předpoklady by tam měly být. Článek dokonce ukazuje, že u žen je ten rozdíl větší než u mužů.

Jenže v životě není nic tak jednoduché, jak bychom očekávali. Článek totiž také ukazuje, i když na poměrně malém počtu vzorků, že by též mohlo platit obrácené pravidlo – kdo má tu nejméně běžnou osobnostní výbavu pro projektové řízení, ten je možná statisticky víc úspěšný. Čím to může být? Možná tím, že v jeho týmu je méně rutiny, na niž jsou členové zvyklí. Možná tím, že tito lidé dostávají trochu jiné projekty, které mají větší šanci na úspěch. Asi by to mohl být zajímavý vědecký výzkum – a pokud by byl proveden v českém prostředí, o to by jistě byl zajímavější. Každopádně i článek v Project Management Journal je zajímavý a obsahuje další zajímavé údaje.

A jak jste na tom Vy? Chcete se porovnat s okolím? Dobrý test najdete na http://spt.skeletus.com. Pro jeho vyhodnocení pak doporučuji poměrně zasvěcené informace z http://ografologii.blogspot.cz/2007/11/mbti-typologie.html. A pokud Vám vyjde, že jste pro projektové řízení typově zcela nevhodní, pak stejně jako já neházejte flintu do žita a říkejte si, že třeba právě proto budete mít jen úspěšné projekty Smile

© 2019 Česká komora PMI