Koncem března proběhlo "Grilování projekťáka" pod hlavičkou PMI komory Česká republika. Nechci popisovat tuto akci, ale inspirovalo mě téma, které zde bylo okrajově zmíněno - syndrom vyhoření. Již dříve jsem se o toto téma zajímal. Je zde problém, že ti, kteří si tím prošli osobně, o tom většinou neradi mluví a veřejně dostupné jsou hlavně obecné rady a doporučení.

Už jsem řekl viagra zřejmě nemyslel dost lidí, přišli 50mg což je dvakrát více než standardní. Dokonce i tato částka nestačila a mnohé jiné karty byly provedeny.

Obecná doporučení typu vypnout po pracovní době počítač, nebrat pracovní telefonické hovory, na dovolené se nezatěžovat pracovními záležitostmi a najít si mimopracovního koníčka, mohou být sama o sobě funkční. Problémem však bývá tlak ze strany zaměstnavatele, případně trhu práce.

Od projekťáka se očekává, že bude dostupný jak vedení organizace, která jej zaměstnává (případně organizace zákazníka), tak také jako support členům projektového týmu. A zde nastává problém, zvláště v oblasti ICT projektů. Je to specifická oblast, kde je v poměrně značném rozsahu možná individuální činnost jednotlivých členů projektového týmu. Někteří vývojáři pracují od časného rána a chtějí odcházet za svými zájmy brzy odpoledne, další zase nezačínají pracovat před polednem a práce do pozdního večera jim je vlastní. A všichni očekávají podporu projektového manažera v rámci "jeho" pracovní doby. Setkal jsem se dokonce s názorem zástupce klienta na jednom projektu (doba trvání cca 15 měsíců), jehož očekávání bylo - "Pokud projektový manažer řídí projekt, nemůže si přece vzít dovolenou".

Dalším problémem může být počet projektů, které má projekťák současně řídit. Z osobní zkušenosti mohu říci, že pokud je projektů 4 a více, je velice problematické vše včas zvládat. Znamená to v rámci jednoho pracovního dne řešit řadu problémů různých projektů. Přepínání mezi zcela odlišnými oblastmi je velice obtížné a projekťákovi bere možnost najít si dostatek času na řešení problémů. V případě rozsáhlého projektu (případně programu) pak jde o práci na plný úvazek.

Na závěr ale možná trochu více optimismu. Je vždy možné vypínat mimo obvyklou pracovní dobu telefon, v době dovolené nestahovat nové emaily a v případě, že dostanete nabídku řídit čtvrtý  projekt, říci ne. Je zde ovšem riziko, že budete muset čelit tlakům současného trhu práce a potýkat se s problémy odlišného charakteru. Je na každém, které výzvy jsou pro něj více motivující a snáze zvládnutelné.

Jaké jsou vaše zkušenosti z této oblasti, o které jste ochotni se podělit s kolegy z PMI komory? Prosím, pište na adresu .

Úplně na závěr vám všem přeji konec letošní zimy a co nejvíc jarního sluníčka - to je, alespoň pro mě, jeden z velmi pozitivně motivujících prvků.

© 2020 Česká komora PMI